|

Smutné a chladné ráno probouzelo sobotní den 14. dubna 2012, kdy jsme odjížděli vlakem do Německa. Cesta ubíhala rychle, možná až příliš, mnoho dětských slov, příběhů a vtipů zůstalo nevyřčeno, nepřečteno…
Malé lázeňské městečko Bad Brambach nás přivítalo paprsky laskavého slunce. Upravené zahrady se usmívaly očima jarních květin a dominantní věž kostela nás dovedla na první zastavení. Po společné modlitbě a splnění čtyř úkolů jsme pokračovali směrem k lázním, abychom ochutnali prameny bublající ze země.
Další cesta vedla lesem k památníku Duelstain. Pověst vypráví o souboji dvou rytířů a zákeřné smrti jednoho z nich. Po krátkém odpočinku jsme si zahráli hru, ve které vítězil postřeh a rychlost.
V dalším putování jsme mnohokrát přešli česko-německou hranici , po cestě jsme obdivovali obrovské lišejníky. Na louce ozářené sluncem a obklopené nádhernými lesy jsme se občerstvili a hodně se nasmáli při oblíbené hře „Hu tu tu tú“ .
S úsměvem a písní jsme se vydali do Barendorfu a pod ochranou „anděla“ Petra pokračovali na rozhlednu Kapellenberg. Po splnění náročného úkolu, kdy jsme hledali a našli Nový zákon schovaný v důmyslné skrýši, jsme vystoupali na nejvyšší patro rozhledny, ze kterého byl překrásný výhled nejen na Německo, ale i na Cheb, Vojtanov či Františkovy Lázně. Dokonce jsme zahlédli i ašskou rozhlednu. Při pohledu na okolní přírodu jsme si uvědomovali s vděčností a pokorou lásku, se kterou byla tato krása stvořena.
Pak následovala zpáteční pěší cesta přes Schónberg na vojtalovské nádraží. Odtud jsme se unavení, ale spokojeni a rozesmátí vraceli vlakem do Chebu.
Za krásně prožitou sobotu plnou nových zážitků i za trpělivost s námi říkáme Evičce a „andělu“ Petrovi s rozevlátými „křídly“ kouzelné slovíčko děkujeme!
Nicol Denková Terezka Dolanská Jiří Dolanský
|