Prohlášení katolických biskupů ČR k nadcházejícím parlamentním volbám pro veřejnost

Vážení spoluobčané,

parlamentní volby, které proběhnou na podzim letošního roku, považujeme – tak jako každé volby – za významnou příležitost ovlivnit další směřování naší země.

Proto nyní povzbuzujeme a vyzýváme k tomu, abychom všichni k těmto volbám přistoupili zodpovědně.

Náš hlas je jeden z mnoha, přece však můžeme svou vědomou a dobře promyšlenou volbou podpořit ty a právě ty, kteří nejen zastávají určitý politický program, ale jejichž postoje a způsob jejich života svědčí o tom, že své jednání staví na hodnotách pravdy a svobody jako na zásadních hodnotách pro zachování a rozvoj demokracie.

Děkujeme!

Katoličtí biskupové České republiky
Velehrad, 7. července 2021

Zdroj: www.cirkev.cz

 

Výzva českých a moravských biskupů věřícím k nadcházejícím parlamentním volbám

Milí bratři a sestry,
 
na podzim nás čekají parlamentní volby. Nejsou jen jedněmi z mnohých, každé volby jsou jedinečné a důležité, možná něčím významné a přelomové, protože zajišťují naší zemi další směřování.

Kardinál František Tomášek – blahé paměti – prohlásil v listopadu 1989: „V této důležité hodině zápasu za pravdu a spravedlnost v naší zemi jsem já i katolická církev na straně národa.“ Opakujeme tato jeho slova jako závazek, který trvá. Katolická církev v této zemi chce i v tomto okamžiku stát na straně národa.

Co to ale znamená dnes, více než třicet let po Sametové revoluci?

Znamená to, že jestliže jsme křesťané – katolíci, máme být také dobrými občany a sousedy. Pro společné dobro naší země chceme udělat všechno to, co můžeme.  

V první řadě je třeba jít k volbám. Křesťan by neměl volit jen podle osobních preferencí, ale měl by mít vždy na zřeteli obecné dobro, a tím i křesťanskou lásku k bližnímu. 

Je třeba dobře rozmýšlet nad prezentovanými volebními programy a prohlášeními, abychom nepodporovali ty, jejichž úmysly jsou v rozporu s katolickým učením, například v oblasti morálky, spravedlnosti či záměry Stvořitele s člověkem.

Dále je důležité autenticky žít křesťanský život a poctivě pracovat.

V neposlední řadě pak je naší čestnou povinností modlitba za naši zem a všechny, kteří zde žijí.
 
Proto, sestry a bratři, nyní vyzýváme k tomu, abychom přispěli k obnově naší země osvědčenými prostředky: modlitbou a postem. 

Čtyřicet dní před volbami se vytrvale modleme za jejich dobrý výsledek. Může se tak například dít společnou modlitbou desátku růžence „Který Ducha Svatého seslal“ ve farnostech či v rodinách, přímluvami za dar moudrosti pro voliče i kandidáty během bohoslužeb, stejně jako při společné modlitbě doma. První pátek v měsíci říjnu by bylo velmi vhodné se společně postit na tento úmysl. Kromě těchto podnětů je samozřejmě možné ve prospěch budoucnosti naší země udělat mnoho dalšího, kreativitě se meze nekladou.
 
K dobré a zodpovědné volbě podpořené duchovním úsilím Vám ze srdce žehnáme!

Biskupové Čech, Moravy a Slezska
Velehrad, 7. července 2021

Zdroj: www.cirkev.cz

Viz také:

POLITICKÁ DIAKONIE

"Uplatňování lásky (caritas / diakonia) je úkonem církve jako takové a patří k podstatě jejího původního poslání. K pozornosti vybízíme zvláště u dvou základních směrů diakonie: pomáhající a takzvané politické... Politická diakonie je vyjádřením zodpovědné péče o osoby, politické uspořádání a struktury, které slouží občanské společnosti a také církvím. Jde především o odpovědnou správu veřejných záležitostí... Církev se neidentifikuje s žádnou politickou stranou, ale má povinnost oceňovat a podporovat to, co je konáno v evangelijním duchu a poukazovat na nedostatky. V širokém slova smyslu se nazývá politikou vše, co se týká vykonávání veřejné moci. V tomto smyslu neexistují apolitické postoje, a proto má církev konat také výše objasněnou politickou diakonii. Sněm tedy vyzývá všechny členy církve, aby podporovali, rozvíjeli a angažovali se v ní poháhající i politickou diakonickou službou, a to jak ve farnostech, tak v necírkevních zařízeních sociální sféry a ve veřejné správě... Diakonická služba církve není omezena jen na její samotný vnitřní prostor." (Závěrečný dokument Plenárního sněmu katolické církve v ČR z 9. července 2005, čl. 219 - 221)

Viz také Společenská či politická diakonie a sociální spravedlnost

 

Předvolební glosa chebského faráře

Osobně na obou zveřejněných textech našich biskupů oceňuji:

(1) Důraz na urgentnost a vědomí zlomu (viz citát slov kardinála Tomáška o "důležité hodině zápasu za pravdu a spravedlnost" s vyjádřením vědomí zlomu a urgentnosti ve výzvě pro věřící a zdůraznění "hodnot pravdy a svobody" jako zásadních hodnot pro "zachování a rozvoj demokracie" v prohlášení k veřejnosti)

(2) Výzvu k vytrvalé modlitbě a postu, která nemusí být interpretována jako prázdná floskule, ale jako vážná a zásadní výzva k vytrvalé duchovní práci (včetně něčeho, čemu např. papá František rád - po sv. Ignácovi - říká "rozlišování duchů"). Během té doby lze např. vést rozhovory, svolávat diskuzní setkání, studovat programy, informovat se na integritu jednotlivých kandidátů...

(3) Klíčovou roli autenticity života a praktických postojů jak představitelů zvažovaných politických stran (potřeba vnímat nejen jejich slova, ale také to, jak jejich "postoje a způsob jejich života" odpovídají jimi hlásaným hodnotám), tak nás samotných (výzva k věřícím "být dobrými občany a sousedy" a "autenticky žít křesťanský život a poctivě pracovat")

(4) Důrazy na "obecné dobro" (což je důležitý termín sociální nauky církve), "spravedlnost" (do ní samozřejmě patří i sociální spravedlnost), "křesťanskou lásku k bližnímu" (což je opět důležitý termín, tentokrát přímo z evangelia, viz např. příběh o milosrdném Samaritánovi) a volnou "kreativitu" (což chápu jako povzbuzení k tvůrčímu pojetí křesťany pořádaných předvolebních diskuzí, akcí, setkání...).

Proto i já osobně povzbuzuji jak k vnitřní duchovní práci a modlitebnímu zápasu, tak k tvůrčímu dialogu mezi sebou navzájem uvnitř farnosti, v rodinách, se sousedy, ve školách, na pracovištích... A když píši "k tvůrčímu dialogu", nemyslím tím povýšeneckou snahu nás, "vlastníků pravdy", přesvědčit ty druhé, méně osvícené, o naší jediné pravdě, ale opravdu partnerský dialog. Tedy vzájemně naslouchající rozhovor, který nám skrze sdílení různých úhlů pohledu pomůže i v letošních volbách najít, která uskupení či které osobnosti v nich (můžeme i kroužkovat) mohou nejlépe v mezích možností daných současnou politickou a společenskou realitou přispět k rozvoji obecného dobra, spravedlnosti, svobody a pravdy, tedy k rozvoji "života sloužícího životu" a k zachování základních demokratických svobod pro tento život.

Petr Hruška
farář Řk farnosti Cheb
Cheb, 15. července 2021

 

"… nevědomost je příčinou, že katolíci se stávají obětí různých demagogů, zejména fašisujících demagogů, kteří dovedou po případě zbožně mluvit, dovedou vnějškově projevovat svou úctu k náboženství a tím právě strhnou za sebou důvěřivé masy, nejsou-li vychovány ke kritičnosti, nedovedou-li si sehnat fakta a srovnávat je, zda se skutečně shodují s duchem Kristovým. Nelze se zde dovolávat poslušnosti jako náboženské ctnosti. … Poslušnost, pravá křesťanská poslušnost, nedispensuje od vlastní práce, od vlastního přemýšlení a vzdělávání. A k tomu všemu potřebují fakta, znalosti, jasný, konkrétní obraz skutečnosti."

Adolf Kajpr, Růženec nebo noviny?
Katolík 1946, 17. 11., roč. 9, č. 26, str. 3

"Všecky takové 'zbožné osoby' úplně uzavřené do svých pobožností a naprosto nic nevědoucí o problémech naší doby, jsou veřejným nebezpečím. A ovšem nejde jen o to, číst noviny. Jde o to, číst je jako myslící člověk a jako křesťan. Hledět se dopracovat k samostatnému úsudku, k úsudku křesťanskému, a hledět pak dělat skutečnou křesťanskou politiku, která se snaží všude uplatnit zásady evangelia, nezapomíná však na konkrétní lidi, snaží se uskutečnit to, co za daných okolností a za daných poměrů je nejméně špatné." 

Adolf Kajpr, O neutralitě
Katolík 27. 11. 1946, roč. 9, č. 27, str. 2

Zdroj:
Vojtěch Novotný, Martyr Christi: P. Adolf Kajpr SJ (1902–1959)
Praha: Karolinum 2020, str. 152–153
Google Books

Viz také:

PS: K odborné teologicky-etické metodice posuzování shody programů a postojů politických stran s učením církve na příkladu teologicko-etické reflexe programu a praktických postojů jedné z nich viz např. ZDE, podrobněji pak ZDE.