Začínají prázdniny, čeká nás pravidelná prázdninová návštěva u kamarádky na Moravě. Měla bych se těšit, tak co se děje? Vždyť mám Mirku a její rodinu ráda? Nejsou sice věřící, ale jsou laskaví… Nemohu si pomoct. Nechce se mi. Letos nějak trpím při pomyšlení, že jedu do místa vyprahlosti a bezbožnosti… Navíc se na prahu prázdnin zase zvedají počty nakažených koronavirem… Ptám se Pána, zda nemám vrátit jízdenky a zůstat radši doma?
Najednou jsem si vzpomněla na příběh Jonáše a velryby, taky se mu nechtělo do Ninive… Jízdenky jsem tedy nevrátila a vydala se na cestu s důvěrou v Pána, kterého jsem odevzdaně „přibalila“ s sebou na cestu do svého srdce :-) …
Co Jonáš prožil na cestě do Zlína? To se dozvíte v milém osobním vyprávění jedné z chebských farnic.
