Naše historie

Seznam článků

Daniel Ladman: Křest v Jordánu

Pastorační reforma "shora"

(2003 - 2006)

Po přechodu duchovní správy chebské farnosti zpět na diecézní kněze farnost prožívala poměrně velký šok z rychlých změn, které zde byly zaváděny. Nový administrátor poměrně záhy začíná do farnosti vnášet některé nové pastorační prvky, které byly částí farnosti živě vítány, jiní farníci však jimi již tak nadšeni nebyli (omezení počtu všednodenních mší svatých, civilnější způsob slavení mše či kázání, gruntovní úklid kostelů a fary, ustanovení „farního výboru" a ekonomické rady, pronájem části fary krizovému centru Kotec, menší osobní angažovanost na Loretě a v Charitě, snaha o poskytování prostoru lidem církvi vzdálenějším, spolupráce se Společenstvím (Jan 10), příprava projektu „Centrum Františkán" či příprava vzniku pastorační rady apod.).

Někteří z farníků dodnes tento směr nepřijali a jezdí na mši svatou do Františkových Lázní. Naopak jiní se díky tomuto novému stylu začali znovu či zcela nově objevovat v kostele. Někteří z farníků se pak nechali vtáhnout i do spoluzodpovědnosti za celek farnosti či za některé oblasti pastorace. Zdá se, že po prvotním šoku či nezvyku lze u většiny farnosti dnes vypozorovat určité zklidnění a u jádra farnosti rostoucí potenciál ke společné službě.

Lze říci, že toto období může být charakterizováno (nejspíše ne vždy vůči bohaté historii farnosti dostatečně citlivou) snahou o překonání pojetí farnosti jako liturgického servisu s kněžími jako jedinými pastoračními subjekty a nabídnutí pojetí farnosti jako učednického společenství kolem Krista, které v různosti darů a služeb přijalo zodpovědnost za pastoraci a evangelizaci ve svém vlastním životním prostoru. Díky malému časovému odstupu ses však podrobnější zhodnocení těchto snah a jejich důsledků pro další pastoraci již vymyká možnostem této historické studie.

Toto období je nakonec také charakterizováno jak určitými „seismickými poryvy" způsobenými náhlými a nečekanými rozhodnutími biskupství (především rozhodnutí prodat františkánský klášter, pro který byl připraven projekt vzniku farního centra či rozhodnutí zrušit projekt založení Centra pastorační podpory v D. Žandově, ke kterému byla iniciován roční přípravný proces založení), tak určitou vnitřní strukturální a administrativní konsolidací (administrativní spojení okolních farností do jedné v rámci restrukturalizace farností diecéze, iniciace projektu Ohrožené kostely, konsolidace spolupráce na Loretě a v Charitě, dokončení inventáře či konsolidace farní ekonomiky a účetnictví).

Jak konkrétně lze načrtnout toto prozatím poslední období historie naší farnosti?

Šoková terapie

Na žádost tepelských premonstrátů, kteří se chtěli v pastoraci soustředit na oblast blíže svého mateřského kláštera Teplá, je od léta 2003 správa farnosti opět převedena na diecézní kněze a Filipa Lobkowicze zde v létě střídá Petr Bauchner, který se právě vrátil z teologických studií v Římě.

Nový farář poměrně záhy začíná do farnosti vnášet některé nové pastorační prvky a, jak čteme v kronice, tak „narušil dosavadní stereotypní život farnosti". Koncem srpna 2003 je např. ustanoven „farní výbor" (Bauchner, Mužík, Penkertová, Pospíšil, Kovaříková, Staňková, Loosová, Novotný), který se začíná podílet na spoluzodpovědnosti za řízení farnosti, jsou redukovány bohoslužby o všedních dnech, důkladně jsou zarchivovány farní písemnosti, jsou započaty inventarizační práce, v listopadu 2003 je jmenována ekonomické rady farnosti (Bauchner, Mužík, Bezchlebová, Novotný, Penkertová).

Pokračuje se v již dříve osvědčeném zvyku slavit různá životní jubilea, což vede ke většímu neformálnímu poznání se farníků navzájem. Od srpna začíná fungovat katechumenátní skupina (13 katechumenů a hledajících), z nichž osm je na 1. neděli adventní 2003 slavnostně přijato do katechumenátu a jejichž příprava vyvrcholila o velikonocích 2004 slavením iniciačních svátostí (křest, biřmování a eucharistie). Náboženství spolu s farářem vyučují Hedvika Denková a Václava Michalová (30 dětí), v pátek se schází mládež.

Od října 2003 přibývá správa Řk farnosti Dolní Žandov, s výhledem na zřízení Diecézního pastoračního centra na tamní bývalé faře. V prosinci 2003 je část fary pronajata krizovému centru Kotec a začíná se připravovat projekt Farního centra Františkán.

Počátkem roku 2004 se vedení Farní charity po Brigitě Loosové ujal pan Josef Kašpar. „Farní výbor" (nyní ve složení Bauchner, Mužík, Penkertová, Pospíšil, Kovaříková, Staňková, Loosová, Novotný) nadále pomáhá farářovi poznávat hlouběji farnost, připravovat rozvinutí projektu „Františkán" (umístění farního centra do františkánského kláštera) a postupně směřovat ke vzniku širší a reprezentativnější pastorační rady. Farní výbor organizoval dvě farní shromáždění (15. 1. s účastí pana biskupa a 29. 4.), na kterých se široce diskutovaly nové důrazy a přístupy, které byly v posledním roce do pastorace vnášeny.

Diecézní SDS

K 1. 6. 2004 diecézní biskup v Chebu obnovil Společnou duchovní správu (SDS Cheb), tentokrát složenou z diecézních kněží. SDS je církevně-právní pojmenování pro tým několika kněží, kteří vykonávají pastorační zodpovědnost za určité společenství věřících „in solidum" („společně"). Dosavadního faráře Petra Bauchnera ustanovil moderátorem SDS (který zastupuje farnost navenek a „moderuje" rozdělení vnitřních zodpovědností v týmu, v praxi „farář"). Druhým členem SDS (v praxi „spolufarář") se pak od července stává Petr Hruška, který se právě vrátil po několika letech studia z Irska. Petr Hruška bydlí přes léto provizorně na faře v Chebu, v září 2004 se pak z důvodu pověření přípravou projektu založení diecézního Centra pastorační podpory stěhuje do Dolního Žandova.

Začátkem srpna (1. 8. 2004) přivítala vietnamská chebská komunita spolu s naší farností biskupa Františka Radkovského, se kterým jsme v kostele sv. Mikuláše při eucharistii slavily tři křty a dvě svatby našich vietnamských spoluobčanů.

Snaha o prohloubení týmovosti ve vedení farnosti se projevila i tím, že během druhé poloviny r. 2004 byl završen proces přípravy ustanovení pastorační rady farnosti. Na předchozí farní shromáždění navázala série tří sobotních „dní objasňování a rozlišování". Tento proces vyvrcholil na 1. neděli adventní volbou pěti lidí ze seznamu těch, kteří se k této službě dali k dispozici. Takto zvolených pět členů pastorační rady (Brigita Loosová, Jiří Pospíšil, Stanislav Müller, Václav Mužík, Josef Kašpar) se pak spolu s farářem a spolufarářem 17. 12. sešlo a vytvořilo skupinu, která doporučila faráři jmenování dalších pěti členů (Hedvika Denková, Martina Orholzová, Eva Vávrová, Zdeňka Skubeničová a Zdenko Kyznar) tak, aby pastorační rada dobře zrcadlila různorodost naší farnosti a jejích pastoračních aktivit.

Z jednotlivých pastoračních či diakonických projektů druhé poloviny roku 2004 lze zmínit alespoň zářijové Dny naslouchání v D. Žandově, tři farní poutě, přípravu na biřmování Cesta víry pro mládež, sobotní dětské mše svaté, úspěšné zářijové setkání sborů plzeňské diecéze zorganizované naší scholou, návštěvu nového řezenského biskupa na Loretě, adventní seminář Život v Kristu či rorátní mše svaté během adventní doby, provoz šatníku a centra hygienické očisty pod Farní charitou, spolupráce s noclehárnou Betlém pod Diecézní charitou či poskytnutí části fary Krizovému centru občanského sdružení Kotec. Nemalou měrou zasáhla život farnosti i smutná zpráva o smrti pana ing. Antona Harta, iniciátora obnovy Lorety a neúnavného „stavitele mostů"

V administrativní sféře pokračovaly práce na inventarizaci církevních památek, transformaci účetnictví či převodech některého majetku (např. kostel v Milíkově se převedl obci, františkánský kostel z majetku biskupství městu, či farní budova z majetku biskupství farnosti), současně se dělaly přípravné kroky nutné k celodiecézně řízené restrukturalizaci farní správy do větších celků.

V Milíkově byl farní kostel během roku 2004 velmi rychle (a bohužel s poměrně negativními v trvalém přerušení komunikace s místní kostelnicí a její rodinou) připraven k předání obci. Koncem roku se biskupství plzeňské rozhodlo jak pozastavit projekt založení Centra pastorační podpory v D. Žandově, tak prodat objekt františkánského kláštera v Chebu, čímž svým způsobem nečekaně ještě přidalo navrch k období „radikálních" změn v naší farnosti.

Konsolidační strategie

Od ledna 2005 do června 2006 v chebské farnosti probíhalo období, které farní tým nazval „konsolidačním". Vedení farnosti se v tomto období spolu s úzkým týmem spolupracovníků (zaměstnanci Jaromírem Jiráskou jako pastoračním asistentem pro stavby a Zdeňkou Skubeničovou jako farní asistentkou pro administrativu) soustředilo na následující priority tzv. „konsolidační strategie":

  • Vztah k Bohu a k sobě navzájem: Podstatné prohloubení duchovní a vztahové vitality farnosti jako celku s důrazem na vyváženost obou těchto rozměrů, s cílem připravit půdu pro hlubší proces proměny farní pastorace.
  • Farní tým a pastorační rada:Formace funkčního farního týmu a zralé pastorační rady s velkou důvěrou farníků, s cílem připravit půdu pro jejich další dlouhodobou plodnou službu.
  • Dlouhodobá pastorační vize:Získání hlubšího a komplexního vhledu do situace farnosti a rozlišení silné pastorační vize sdílené jádrem farnosti, s cílem připravit půdu pro její širší sdílení s celou farností.
  • Organizačně-správní prostředí:Zásadní ozdravění organizačně-správního prostředí farnosti, s cílem připravit půdu pro jeho další rozvoj ve spolupráci s okolními farnostmi, biskupstvím a dalšími spolupracujícími organizacemi.
  • Klíčové či zátěžové budovy:Jednoznačné vyřešení pastoračně smysluplného využití a zodpovědného financování rekonstrukce a provozu klíčových či zátěžových budov, s cílem připravit půdu pro jejich dlouhodobé využití, pronájem či prodej.

Tato „konsolidační strategie" se v r. 2005 a první polovině r. 2006 stala orientační pomůckou jak pro doprovázení života a služby farnosti jako celku, tak pro určování pracovních priorit farního týmu. Její postupné uskutečňování je sice v mnohých ohledech jen těžko měřitelné, ale zdá se, že během tohoto období farnost ve všech těchto pěti bodech ušla poměrně dobrý kus cesty.

Lze vyzdvihnout především prohloubení vzájemných vztahů ve farnosti jako celku, proces liturgické obnovy v rámci Roku eucharistie a prohloubení duchovního života určitých menších skupin farníků či jednotlivců. Kus práce se také udělalo v některých oblastech organizace a správy farnosti (práce ekonomické rady, rozpočet farnosti, třístranná dohoda o spolupráci na Loretě a ustavení Rady Lorety, příprava koncepce správcovství), stejně jako v oblasti péče o klíčové či zátěžové budovy (stavba toalet na Loretě, rozběhnutí rekonstrukce farního centra, příprava a iniciace projektu Ohrožené kostely včetně získání podpory biskupství).

V první polovině r. 2006 se navíc vyskytly některé důležité výzvy:

Farnost prožila intenzivní postní dobu v duchu „učednické školy" zaměřené na objevování šesti základních Božích záměrů pro církev. Pastorační rada pokračovala v práci na pastorační vizi farnosti, kterou nazvala „Žít život sloužící životu" a na červnových farních dnech do ní zapojila i širší veřejnost. Dosavadní ředitel farní charity ohlásil úmysl v září odejít z funkce. Na srpen bylo plánováno přestěhování se do rekonstruovaných prostor farního centra, které se však díky stavebním skluzům odkládá na konec října. Vedení farnosti se po poradě s pastorační a ekonomickou radou rozhodlo jít do úvěrového financování přístavby farního sálu.

Hlavní Menu

Kontaktní místa Farnosti a Charity

Kostelní nám. 188/15
350 02 Cheb
tel. +420 354 422 458

po + st 9:00 - 17:00

číslo účtu farnosti:
781 704 309 / 0800
číslo účtu farní charity:
220 699 597 / 0300

Kontaktní údaje farnosti
Kontaktní údaje farní charity

Kontakt na faráře

úterý: volný den faráře
Kontakty na farní tým
Kontakt na farní penzion
Další kontakty

Kázání na Soundcloud

Copyright © 2020 Římskokatolická farnost Cheb. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.