Naše historie

Seznam článků

Daniel Ladman: Bileámova oslice

Souhrn: Kam jdeme?

Již jen skutečnost, že od r. 1946 do r. 2006 se v chebské farnosti vystřídalo 15 farářů, spolufarářů či administrátorů a na 20 kaplanů (z toho po r. 1989 to bylo 6 farářů, spolufarářů či administrátorů a 6 kaplanů), svědčí o nelehké pastorační historii farní obce v posledních šedesáti letech.

Pokud lze brát jako hodnověrná data o počtech účastníků bohoslužeb (průměrné počty ve výkazech byly často spíše od oka odhadovány, naopak občasná „přesná" sčítání zas nemusela odrážet celoroční situaci) lze konstatovat, že po rapidním nárůstu v letech po změně režimu (čísla před r. 1989 jsou prý podle svědectví farníků ještě podstatně nižší) přišlo kolem r. 1997 jakési vystřízlivění, od něhož pak následují mírný, ale trvalý pokles (ZDE najdete graf návštěvnosti bohoslužeb). Zdá se, že i počty v roce 2006, které ještě nebyly formálně zjišťovány, budou vykazovat buď setrvalou tendenci či další mírný pokles.

Lze ze všech těchto historických úvah vyčíst něco podstatného pro další rozvoj farnosti? Pokud jsou uvedená čísla hodnověrná (nad čímž visí poměrně velký otazník spojený s metodikou jejich vykazování), znamená výše uvedený graf, že změny posledních let působí na počet účastníků bohoslužeb negativně? Nebo je tato mírně klesající tendence součástí širšího trendu, který je prokazatelný v celé republice, a ani tak radikální změna způsobu pastorace (či tento typ změny), jakou prožila chebská farnost, není schopna tuto tendenci zvrátit? Nebo v nejbližších letech spíše půjde o vědomé přijetí cesty, která vede k ještě mnohem početně menšímu, avšak o to živějšímu společenství farní obce, které je však zároveň také mnohem otevřenější vůči okolní společnosti a pro spolupráci s život podporujícími aktivitami jiných organizací?

Na tyto otázky nelze hledat odpovědi pouze v historické perspektivě. Avšak z výše načrtnuté historické sondy přeci jen lze vyčíst minimálně několik podnětů pro další cestu:

1. Pastorační situace ve farnosti je dodnes velmi ovlivněna jak demografickým složením obyvatelstva (daným odsunem německých starousedlíků a několika přistěhovaleckými vlnami), tak důsledky komunistického tlaku a kompromisních postojů mnohých katolíků. Na cestě dál je třeba s těmito fakty nejen počítat, ale také v duchovní rovině hledat cesty k vnitřnímu vyrovnání se s touto zátěží minulosti.

2. Ve farnosti jsou neustále přítomné pozitivní důsledky potenciálu iniciativ a aktivit rostoucích „zdola", a to jak z období normalizace, tak z období porevoluční pastorační obnovy. Ne na všechen tento potenciál se zatím podařilo navázat (dříve aktivní mladé rodiny, skupina kolem fokoláre, lidé trvale zakořenění spíše ve F. Lázních apod.). Je však třeba počítat s tím, že velká část tohoto lidského potenciálu má již nějaký ten křížek na krku a ve farnosti akutně chybí aktivnější střední a mladší generace.

3. Ačkoli poslední dobou došlo k jistému uklidnění, stále v některých (často i mladších) lidech působí určité nepřijetí či nepochopení rychlosti či smyslu změn zaváděných do pastorace v posledních třech letech. Zdá se proto, že před námi stojí vyřešení důležité otázky míry zdravé kontinuity či nutné diskontinuity, stejně tak jako otázky zda se snažit rozvíjet farní obec jako celek (s důsledkem buď pomalejšího rozvoje nebo rapidního uzavření se do prostředí stejně smýšlejících) nebo mít spíše před sebou vizi několika alternativních, podle stylu liturgie či osobní spirituality rozrůzněných, bohoslužebných či farních center či ohnisek.

4. V předložené historické sondě (zatím) nebyla vůbec zhodnocena historie okolních historických (dříve či nedávno „přidružených") farností. Pro další pastorační rozvoj (především obce věřících v Dolním Žandově či v Milíkově) by toto doplnění mohlo mít důležitou roli. Stejně tak tato studie jen okrajově zmiňuje pastoračně-církevní historii v současných okolních farnostech (Františkovy Lázně, Skalná, Mariánské Lázně). Bylo by třeba hlubší sondy, aby se v nejbližších letech zodpověděla otázka, zda prostor, který je svěřen do pastorační zodpovědnosti chebské farnosti, tvoří dostatečně smysluplný geograficko-kulturní celek či zda nebude třeba uvažovat o ještě širším záběru.

5. Z historické sondy konečně vyplývá (nebo spíše to lze tušit hluboko pod jejím povrchem), že Boží věrnost je silnější než veškeré změny a převraty v politické, kulturní či církevní situaci. Budeme-li dostatečně citliví a prozíraví v nacházení a podpoře ohnisek růstu a dostatečně odvážní v přípravě půdy pro další šíření ohně Boží lásky, chebská farnost bude mít svoji nezastupitelnou roli v růstu Božího království v chebském regionu i po mnoho nadcházejících desetiletí.

Hlavní Menu

Kontaktní místa Farnosti a Charity

Kostelní nám. 188/15
350 02 Cheb
tel. +420 354 422 458

po + st 9:00 - 17:00

číslo účtu farnosti:
781 704 309 / 0800
číslo účtu farní charity:
220 699 597 / 0300

Kontaktní údaje farnosti
Kontaktní údaje farní charity

Kontakt na faráře

úterý: volný den faráře
Kontakty na farní tým
Kontakt na farní penzion
Další kontakty

Kázání na Soundcloud

Copyright © 2020 Římskokatolická farnost Cheb. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.