Naše struktura

Seznam článků

Vnitřní struktura farnosti

Duchovní správa farnosti

Celkové vedení Římskokatolické farnosti Cheb je rozhodnutím biskupa plzeňského svěřeno jím jmenovanému faráři nebo týmu Společné duchovní správy (SDS), jehož všichni členové (kteří musí být kněžími) mají podle kodexu církevního práva (kán. 517 a 543 CIC) práva a povinnosti faráře (upřesněné podrobně v příslušných kánonech CIC). V tomto případě pak moderátor SDS řídí společnou činnost, odpovídá za ni biskupovi a navenek zastupuje farnost v právních úkonech. Na základě registrace na MK ČR je farář či moderátor SDS také statutárním zástupcem farnosti i v oblasti civilně-právní.

Farář, příp. moderátor SDS (dále jen „farář"), je za celkovou pastoraci ve farnosti přímo a bezprostředně zodpovědný vůči biskupovi plzeňskému či jeho právoplatnému zástupcům (generálnímu vikáři či biskupským vikářům).

V případech nouze může biskup na přechodnou dobu vedení farnosti svěřit administrátorovi (tj. provizornímu správci farnosti s omezenými pravomocemi).

Pastorační rada farnosti

Na spoluzodpovědnosti faráře za rozvoj pastorace ve farnosti se podílí přibližně dvanáctičlenná pastorační rada farnosti (PRF). Někteří členové týmu PR jsou vybráni farní obcí, jiní mohou jmenováni farářem nebo některými farními týmy či službami na základě jejich schopnosti vnášet praktickou moudrost a evangelijní reflexi do společného pastoračního rozlišování.

Hlavním posláním PRF je napomáhat rozvoji pastorační péče ve farnosti (viz kán. 536,1 CIC) tím, že pod vedením faráře zkoumá vše, co se vztahuje k pastorační činnosti ve farnosti jako celku, reflektuje to ve světle evangelia a navrhuje praktická řešení z této reflexe vyplývající (srov. kán. 511 CIC o diecézní pastorační radě). Tato hlavní reflexivní role je doplněna ještě rolí komunikační (zprostředkovávání zpětné vazby pro vedení a informovanosti ve farnosti), iniciační (pomoc při zapojování a přípravě spolupracovníků) a učednickou (být modelem učednické komunity).

Předsedou PRF je podle kodexu církevního práva vždy farář. Ze svých členů může PRF vybrat místopředsedu či mluvčího, který pak může z pověření faráře zastupovat pastorační radu či farnost i ve veřejné sféře. PRF se ve své činnosti řídí celodiecézními směrnicemi, vlastním statutem a jednacím řádem, z čehož také plyne rozsah případného oprávnění konkrétních osob jednat jménem farnosti.

Ekonomická rada farnosti

Na spoluzodpovědnosti faráře za zodpovědnou, transparentní a efektivní správu farního majetku se podílí tří až šestičlenná ekonomická rada farnosti(ERF). Členové týmu ERF jsou farářem svobodně vybráni na základě jejich schopnosti odborně posoudit hospodaření farnosti, znalostí v oboru ekonomiky, práva, daňového poradenství, správy a údržby objektů, sociální činnosti a jiných, podle potřeb vyplývajících z ekonomických aktivit farnosti. Pokud to situace dovoluje, je podle stanov ERF provedena předchozí volba kandidátů farní obcí, z nichž pak farář členy rady jmenuje.

Hlavním posláním ERF je pomáhat faráři ve správě majetku farnosti (viz kán. 537 CIC), a to především účinnou kontrolou hospodaření farnosti a průhlednou komunikací s farností a veřejností. Svoji roli ERF tedy plní především tím, že kontroluje výkonné složky hospodaření farnosti a komunikuje s širší veřejností v oblasti hospodaření farnosti a pomáhá formovat členy farní obce k zodpovědnému a solidárnímu správcovství. Farář je povinen svolat ERF a vyslechnout její mínění také kdykoli se jedné o mimořádnou správu majetku farnosti (viz 6.4).

Předsedou ERF je podle kodexu církevního práva farář (nebo ten, koho biskup pověřil správou majetku farnosti). ERF se ve své činnosti řídí celodiecézními směrnicemi, vlastním statutem a jednacím řádem, z čehož také plyne rozsah případného oprávnění dalších jednat jménem farnosti.

Farní tým a zaměstnanci

Organizačně-pastorační a administrativní servis ve farnosti zajišťuje malý farní tým složený na základě pověření farářem zpravidla z plně či částečně placených pracovníků farnosti (ať už zaměstnaných farností či biskupstvím), kteří však mohou být doplněni i některými dobrovolnými spolupracovníky.

Hlavním úkolem farního týmu (jehož členy jsou např. faráři, jáhni, pastorační asistenti, vedoucí farní kanceláře, ekonom farnosti, správce budov, účetní apod.) je zajištění organizační složky pastoračního a administrativního servisu farnosti včetně iniciace, formace, doprovázení a koordinace dalších dobrovolných spolupracovníků.

Pokud to vyplývá z povahy věci, jednotliví členové farního týmu mohou, na základě organizačního řádu, v okruhu jim svěřené oblasti a v záležitostech toto umožňujících jednat jménem farnosti. Podrobnější zodpovědnosti a kompetence jednotlivých členů farního týmu určuje organizační řád.

Farní skupiny a základní společenství

V rámci širokého farního společenství mohou vznikat různé prostory života či farní skupiny („malá společenství", „základní společenství", „domácí skupiny", „podpůrné skupiny", „zájmové skupiny", „místní skupiny", „misijní stanice") za účelem sdílení všednodenního života, povzbuzení k růstu v učednictví, společné modlitbě a četbě Písma a vyzbrojování ke službě v nejbližším okolí ve světle evangelia.

Takovéto skupiny mohou mít charakter lokální (tvořené podle společného bydliště jejich členů), zájmový (podle společných zájmů, oblasti studia či spirituality), věkový (podle věkových kategorií), stavovský (podle životního stavu, pohlaví či stylu života), služební (podle převažující společné služby) apod.

Takovéto skupiny lze nazývat „farními skupinami" do té míry, do jaké jsou součástí pastorační sítě farnosti a jejich vedoucí jsou konkrétně zodpovědní za pastorační doprovázení své skupiny někomu, kdo je farářem pověřený pastorační zodpovědností v té které oblasti. Především v případě lokálních skupin či misijních stanic vždy farář určí „kontaktní osobu", která je pro místní obec snadno oslovitelná a schopná zprostředkovat plodný kontakt se životem a službou farnosti či faráře.

Pastorační služby, týmy, střediska, projekty

Pokud v některé z výše zmíněných „farních skupin" začne růst také její schopnost pastoračně ovlivňovat své okolí nebo lidi svého okruhu zájmu a tato pastorační služba vyžaduje konkrétnější podporu, může takto vzniknout formálnější pastorační služba i nadále nesená tou kterou farní skupinou. V jiných případech může být nějaká pastorační služba iniciována na základě konkrétní potřeby nebo šance ve farnosti, přičemž se kolem takovéto služby pak sdruží několik farníků, kteří se jí pak dlouhodoběji věnují.

Takto se farníci mohou sdružovat v různých „služebných týmech" zaměřených na pastorační (liturgickou, diakonickou, evangelizační) službu v některé z konkrétních pastoračních oblastí ve farnosti (např. chrámový sbor či schola, tým pomocníků při liturgii, tým pro návštěvy nemocných, konkrétní projekt sociální služby apod.). Farář či jím pověřený člen farního týmu v těchto případech vždy určí osobu, která je jemu či jemu pověřené osobě zodpovědná za tu kterou „pastorační službu" a tým, který ji vykonává. Toto pověření může být ústní či (v případě důležitějších služeb) písemné a má obsahovat název služby, datum pověření, cíle služby, částečné úkoly, komu a za koho je dotyčný zodpovědný, kdo mu poskytuje pastorační supervizi, časovou náročnost služby, trvání služby (většinou jeden rok), případně pro službu nutné duchovní dary, schopnosti a formace.

Pokud to vyplývá z povahy věci, jednotliví spolupracovníci zodpovědní za konkrétní pastorační úseky mohou v okruhu jim svěřené oblasti a v záležitostech toto umožňující jednat jménem farnosti.

Některé z větších pastoračních služeb (a potažmo služebních týmů) mají zformulované své vlastní stanovy, které pak spolu s organizačním řádem farnosti přesněji určují organizační a finanční vztahy. To se týká zvlášť případů, kdy na území farnosti veřejně a organizovaně pastoračně (diakonicky, charitativně, evangelizačně) působí některé skupiny, které jsou organizační jednotkou řízenou nějakou nadfarnostní organizací nebo součástí struktury nějaké nadfarnostní komunity či hnutí.

Velké a dlouhodobé pastorační služby farnosti mohou být farářem podle organizačního řádu zřízeny jakožto "projekty" či střediska, která jsou pak také samostatně účtovaná a vykazatelná v rámci celkového rozpočtu farnosti a v rámci výroční zprávy.

Síť projevů života

Podobné skupiny katolických křesťanů, jako jsou ony výše zmíněné farní, mohou také vznikat, scházet se a žít na území farnosti zcela spontánně a neorganizovaně nebo naopak také v rámci některých řeholí či hnutí a tvořit tak vítanou pestrost života církve v konkrétním místě. Úkolem faráře pak je poskytovat takovýmto skupinám dle jejich potřeby pastorační doprovázení a pomoci jim žít v jednotě s místní církví a vzájemném doplňování různých charismat a povolání na území farnosti. Zodpovědností členů takovýchto skupin je udržovat živou komunikaci s farářem nebo s někým, kdo má účast na pastoračním vedení farnosti v té které oblasti.

Podobně se pak farnost průběžně snaží navazovat a prohlubovat vzájemné vztahy či spolupráci i s dalšími skupinami a organizacemi na území farnosti či v jejím okolí, ať už na bázi křesťanských ekumenických vztahů (místní církve a křesťanské aktivity) nebo v rámci obecného společného povolání přispět k obecnému dobru (neziskovky, občanská sdružení apod.). Takto se farnost stává součástí sítě partnerských skupin, organizací a aktivit, které však již nejsou přímo řízeny ani nepřímo doprovázeny farářem, ale míra spolupráce se zde hledá na základě společného jmenovatele našich poslání a vizí.

Hlavní Menu

Kontaktní místa Farnosti a Charity

Kostelní nám. 188/15
350 02 Cheb
tel. +420 354 422 458

po + st 9:00 - 17:00

číslo účtu farnosti:
781 704 309 / 0800
číslo účtu farní charity:
220 699 597 / 0300

Kontaktní údaje farnosti
Kontaktní údaje farní charity

Kontakt na faráře

úterý: volný den faráře
Kontakty na farní tým
Kontakt na farní penzion
Další kontakty

Kázání na Soundcloud

Copyright © 2020 Římskokatolická farnost Cheb. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.