Ze života skupin

Kouřící čuník a modlitba

V pátek 13.4. 2007 jsme se opět setkali v prostorách farního jídelního sálu. Na rozdíl od setkání předchozího, které se odehrálo v postní době tamtéž, bylo toto setkání skutečně oslavnou hostinou.

Chcete dozvědět, co má společného kouřící čuník s modlitbou? A co že to vlastně ten čuník kouřil? A kdo je to čuník? Co na to Jan Tleskač? Čtěte dál!

Předchozí setkání (dosud ve Zpravodaji nezachycené) bylo pojato opravdu postně. P. Petr Hruška servíroval chléb konzumní s několika druhy celozrnného pečiva. A téma hovoru bylo také postní, v podstatě to byla pokračující diskuse středečních setkání v postní době. Tedy jak se chovat a vycházet s bezdomovci, Romy a ostatními skupinami lidí, se kterými bychom se raději ani nestýkali. Většinou jsme si museli přiznat, že se nám ani moc nechce měnit svůj zažitý postoj typu „Za své problémy si mohou sami“. Ale ať už působením pánů farářů, nebo tou postní dobou, trocha té vstřícnosti se u části osazenstva přece jen zjevila.

V onen pátek třináctého, tedy v den data dle pověr nešťastného, jsme ale začali opravdu radostně. Vaječná tlačenka (inu povelikonoční čas) Evy Kolafové byla přijata s nadšením a po předkrmu se jen zaprášilo. Někteří znalci dalšího chodu si dokonce přidali. Hlavním chodem totiž byla vařená čuníkova hlava.

Beruška bojuje s pokušením kouřícího čuníka

Musím přiznat, že většinu přítomných zarazilo, když ji šéfkuchař Jaromír Jiráska přinesl mezi nás a ona na nás hleděla z prostředku stolu a kouřilo se jí z uší. Po chvilce ostychu se ale zkušení zabijačkoví hodovníci pustili do jídla. A nakonec jsme se, kromě dvou účastníků, do ovárku pustili i my váhající. Dostatek křenu a feferonek dodalo hostině na pikantnosti, a tak nejen za sebe mohu říci, že jsem si pochutnal.

Jirka pochutnávající si na čuníkovi

Ještě s posledními sousty ovárku jsme se pomalu začali pouštět do hovoru. Nejprve na téma tolerance křesťanů k sobě navzájem. Zřejmě proto, že v chebské farnosti jsou vztahy s evangelíky nadobyčej dobré a s ostatními křesťanskými skupinami alespoň dobré, tohle téma příliš nezaujalo.

V řeči jsme tedy přešli na vzpomínky z vyučování náboženství v dobách vlády komunistů. V Chebu a Františkových Lázních se pamětníci ani necítili nějak šikanováni, přestože jich bylo pět a půl (a někdy i méně). Naopak vzpomínky ze Slovenska, kde naopak byla účast na výuce náboženství nesrovnatelně vyšší (mnohde i přes polovinu školní třídy), byly překvapivě horší. Vyučující se věřícím dětem posmívali a od návštěv mší je odrazovali.

Další posun pak vedl k otázkám, jak my muži prožíváme modlitbu a zda je nějaká typicky „mužská modlitba“ (Židé prý mají modlitbu: „Díky, Hospodine, že nejsem ženou.“). Rada přednesl skautskou modlitbu od otce Reinbergra, jejíž dobrodružná až indiánská forma se nám některým líbila a byla bezpochyby „mužská“. Každý z nás se pak pokusil vyjádřit, co pro něj vlastně modlitba znamená.

Většinový názor byl, že je to navýsost soukromé spojení s Bohem, či rekapitulace každého dne s prosbou o sílu a zdar ve dnech příštích. Společná modlitba, třeba při mši, byla vnímána jako silný duchovní zážitek a jako účinnější při prosbách za nějakou konkrétní věc.

Ale tento společný rozměr nebyl většinou z nás vnímán jako něco, co by mělo charakterizovat typicky „mužskou“ modlitbu. Někteří z nás byli toho názoru, že vlastní a přirozené je pro nás muže právě spíše to soukromí. Zřejmě proto jsou i zde v Chebu modlitební skupinky jen převážně ženské. Jiní se zas klonili k názoru, že typicky ženské není ono společenství modlitby jako takové, ale spíše jistý převažující způsob sdílení.

Pak už se čas pomalu nachýlil a celé setkání jsme zakončili společnou modlitbou „Otče náš...“. A duchovní sílu jsem při ní cítil bohatě. Ale svou modlitbu před usnutím (tentokrát velekratičkou) jsem ještě také stihl.

Příští setkání bude v pátek 1. 6. u Müllerů. Přijďte i ostatní, kteří se zatím nemůžete odhodlat. Těšíme se na vás.

JiriK

Hlavní Menu

Kontaktní místa Farnosti a Charity

Kostelní nám. 188/15
350 02 Cheb
tel. +420 354 422 458

po + st 9:00 - 17:00

číslo účtu farnosti:
781 704 309 / 0800
číslo účtu farní charity:
220 699 597 / 0300

Kontaktní údaje farnosti
Kontaktní údaje farní charity

Kontakt na faráře

úterý: volný den faráře
Kontakty na farní tým
Kontakt na farní penzion
Další kontakty

Kázání na Soundcloud

Copyright © 2020 Římskokatolická farnost Cheb. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.