ZASTAVENÍ 22. Kaple Loučení a Velká křížová cesta na Loretu

Poloha: N 50° 2.763', E 12° 23.262' Období: 1688 – cca 1957

Kde to je: Indicie zjistíme na Valdštejnově cyklostezce, 3,4 km od zastavení č. 21, 350 m od Křižovatky U Kočího, na viaduktu bývalé železnice, po které dnes Valdštejnova cyklostezka vede (odbočuje zde modrá turistická značka E 3). Místo po Kapli Loučení bychom pak našli 900 metrů přibližně na východ odtud u zalesněného ostrohu v přehradě Jesenice (viz souřadnice níže v textu).

Indicie: V = Kolik modrých turistických značek se nachází na kamenném tunelu bývalého železničního viaduktu pod mostem?

Téma: Rodinné vztahy a přátelství na cestě

Motto: „U Ježíšova kříže stála jeho matka, příbuzná jeho matky Marie Kleofášova a Marie Magdalská. Když Ježíš uviděl svou matku a jak při ní stojí ten učedník, kterého měl rád, řekl matce: ‚Ženo, hle, tvůj syn.‘ Potom řekl učedníkovi: ‚Hle, tvá matka.‘ (Jan 19,25-27).

Historie: Kaple Loučení postavená chebskými jezuity v roce 1688 byla prvním zastavením tzv. Velké křížové cesty na poutní místo Maria Loreto ve Starém Hrozňatově (budované chebskými jezuity v letech 1664 – 1689; 29 zastavení ve 23 objektech). Stávala JV od vsi Podhrad, SSV od Červeného mlýna při řece Odravě (N 50° 2.922', E 12° 24.008'). Někdy koncem 50. let 20. století byla stržena a zatopena přehradou Jesenice (budovanou v letech 1957 – 1961). Byla to polootevřená kaple, uvnitř byl obraz Panny Marie a Ježíše v životní velikosti. Zastavení znázorňovalo výjev "Ježíš se loučí s Marií". Z celkem 23 původních objektů Velké křížové cesty se jich 11 zachovalo (některé v podobě torza, jiné renovované) a 12 je již „zmizelých“ (nejvýznamnější z těchto zmizelých větších kaplí je např. Pilátův dům a Brána Jeruzalémská). Pokud si budete chtít někdy vydat po stopách Velké křížové cesty, mrkněte se na farnostcheb.cz/VKC.

Poselství: Pro růst člověka i společnosti ke zralosti je důležité podpůrné a doprovázející a zároveň otevřené a svobodné prostředí nejbližších mezilidských vztahů. Podobně jako pro Ježíšovu cestu byla důležitá jak jeho vlastní rodina (Josef s Marií), tak jeho přátelé a nejbližší souputníci (Marie, Marta, Lazar, okruh nejbližších učedníků), tak i my dnes na své cestě ke zralosti potřebujeme obojí: rodinu i přátele. Ne vždy je nám podpora a svoboda v těchto prostředích k dispozici v dostatečné míře, ale vždy můžeme tato vztahová prostředí sami rozvíjet tak, aby pro ostatní byla nosná i v dobách jejich životních křížových cest.

Požehnání: Bože, děkujeme ti za rodinné kořeny, ze kterých jsme vyrostli, a za přátele a souputníky, kteří nás doprovázejí na našich životních cestách. Prosíme za požehnání a prohloubení těchto vztahů, a pokud jsou nějakým zásadním způsobem narušené, pak i za uzdravení zranění, které nám způsobily. Amen.

22_louceni_1