02. Naslouchat

02. Naslouchat

Synoda o synodalitě

Základní otázka

Podle přípravného dokumentu synodu o synodalitě (čl. 26) je základním tématem, na které se mají soustředit konzultace v Božím lidu, následující (dvoj)otázka:

Synodální církev při hlásání evangelia "putuje společně":

Jak toto "společné putování" prožíváme dnes v naší místní církvi (farnosti, komunitě, společenství, hnutí, diecézi)?

K jakým krokům nás vybízí Duch svatý, abychom v tomto "společném putování" nadále rostli? 

Tuto otázku po "společném putování" můžeme rozvíjet pohledem na různé odstíny synodality, jako např.:

(Pozn.: Formulace níže uvedených otázek vznikla na základě kombinace mírně se lišících otázek v přípravném dokumentu, v realizační příručce a ve znění přizpůsobeném pro plzeňskou diecézi a dalším přizpůsobením pro potřeby chebské farnosti.)

02. NASLOUCHÁNÍ

Naslouchání je první krok, ale vyžaduje otevřenou mysl a otevřené srdce, bez předsudků. 

  • Co usnadňuje nebo zatěžuje naše naslouchání jeden druhému?
  • Jak nasloucháme těm, kteří jsou tišší, pomalejší, méně vyřeční?
  • Jak je u nás nasloucháno prostým věřícím, mladým, dětem?
  • Jak je omezena naše schopnost naslouchat, zvláště těm, kteří mají odlišný názor?
  • Jaký prostor se u nás poskytuje hlasu menšin (např. vietnamské či romské komunitě)?
  • Jak nasloucháme těm, kteří zakoušejí chudobu, odsunutí na okraj, sociální vyloučení?
  • Jak nasloucháme společenskému a kulturnímu prostředí, ve kterých žijeme?
  • Dokážeme popsat předsudky a stereotypy, které nám brání v naslouchání?
  • Nasloucháme i kritickým názorům o církvi od lidí, kteří nejsou křesťany nebo z jakéhokoliv důvodu se od církve distancovali?
  • Co konkrétního můžeme v místní církvi / ve farnosti / ve společenství udělat pro to, abychom si dovedli hlouběji navzájem naslouchat?

Jste zváni k následujícím krokům duchovního komunitního rozlišování (může vám v tom pomoci metodika pro skupinky):

  1. Ptejte se sami sebe a sdílejte se s druhými: V tichu naslouchejte svému srdci a v rozhovoru sdílejte ovoce svého naslouchání s druhými.
    • Jaké zkušenosti v naší místní církvi / v naší farnosti / našem společenství nám vyvstávají na mysli či se dotýkají našeho srdce ve světle výše uvedených otázek?
    • Které z těch zkušeností jsou oživující, přinášející pokoj, kreativitu a naději?
    • Které naopak umrtvující, vedoucí ke smutku, rozdělení, strnulosti či beznaději?
  2. Naslouchejte druhým a sdílejte se s nimi o tom: Mluvte ve skupině o tom, co vás ve sdělení druhých zasáhlo, a co jste si při naslouchání druhým uvědomili jako nový vhled do diskutované otázky.
    • Jak nás osobně zasahují zkušenosti druhých, kterým nasloucháme?
    • Jaké radosti či jaký nepokoj v nás tyto zkušenosti, kterým nasloucháme, vyvolávají?
    • S jakými obtížemi a překážkami bylo třeba se v jejich souvislosti vypořádat?
    • Jaké plody tyto zkušenosti přinesly či jaká zranění vynesly na světlo?
    • K jakým vhledům nás toto vzájemné sdílení zkušeností vede?
  3. Ptejte se po další společné cestě: Společně se ptejte, k čemu konkrétnímu vás Duch svatý vede, co to prakticky znamená pro vaši další společnou cestu.
    • Kde v těchto zkušenostech pro nás zaznívá hlas Ducha?
    • Co z toho, co zaznělo, má být potvrzeno a upevněno? Co naopak musí projít nějakou změnou?
    • Na čem se ve skupině shodneme? Jaká témata nás naopak rozdělují?
    • Jaké menšinové hlasy k nám mohou prorocky promlouvat?
    • Jaké cesty se nově otevírají pro naší místní církev / farnost / společenství? Které první kroky mají být učiněny?

Biblická inspirace Mk 12,28-34 "Slyš, Izraeli" (kompletně pro všechny odstíny viz příručka Biblické inspirace .pdf):

„Které přikázání je první ze všech?“ Miluj Boha? Miluj bližního? Milujte se navzájem? Podle evangelisty Marka tomuto všemu předchází ještě jedno: „Slyš, Izraeli!“ Naslouchej Bohu, který je tvým Bohem! Je jediný, jedinečný, protože tě nesmírně miluje!  Prvním základním postojem člověka před Bohem je radikální otevřenost, naslouchání, vnímavost. Otevřenost vůči tomu, co od Boha přichází. Kým Bůh skutečně je. Co mi chce říci. Jak to doopravdy myslí… Teprve druhotným, i když také důležitým, je postoj připravenosti odpovědět podobnou láskou… Představ si někoho, s kým jdeš po společné cestě. Možná někoho, koho bys rád o něčem přesvědčil. Nebo někoho, komu moc nerozumíš. Zastav se. Ztiš se. Slyš… Kým je tento člověk? Co prožívá? Co je za slovy, které říká? Co jím hýbe? Až se s ním setkáš, zkus něco z toho vyslovit před ním – s otázkou, jestli jsi jej dobře pochopil. S prosbou o upřesnění... prohloubení… sdílení jeho vlastního já, jeho starostí, radostí, postojů… A pak opět: „Slyš!“ Tímto nasloucháním v něm miluješ v něm přítomného Boha. Tímto nasloucháním jej miluješ, jako sebe samého… Tímto nasloucháním otevíráš vrátka pro další společnou cestu…

K poslechu:

Kompletní infobalíček ke stažení:

Všechna témata v jednom souboru:

Podněty k naslouchání:

Formulář pro zápis podnětů ze skupinek:

Kam dál?